Většina lidí spoří, ale částky jsou často nízké
Podle aktuálního průzkumu finanční skupiny Wüstenrot si více než 70 % Čechů pravidelně odkládá část svých příjmů. Nejčastěji jde o menší sumy – u třetiny respondentů se měsíční úložky pohybují jen v řádu stovek korun.
Přibližně polovina lidí využívá ke spoření klasický spořicí účet.
Pětina lidí je každý měsíc na nule
Ačkoli většina obyvatel své peníze spravuje zodpovědně, téměř 19 % lidí žije od výplaty k výplatě a nezvládne nic uspořit.
Další 2 % dokonce uvádějí, že jejich příjem nestačí na pokrytí běžných výdajů a musí si pravidelně půjčovat.
Proč je důležité tvořit rezervu
„Tvorba finanční rezervy je zásadní nejen pro nečekané výdaje nebo ztrátu zaměstnání, ale i pro zajištění dětí či stabilitu v důchodu,“ vysvětluje produktový manažer Wüstenrotu Pavel Hejzlar.
Doporučuje odkládat alespoň 10 % čistého příjmu a zároveň mít tzv. pohotovostní rezervu ve výši tří až šesti měsíčních výdajů.
Jak Češi skutečně spoří: mladí i lidé ve středním věku vedou
Kolik dokážeme odložit?
- 32 % lidí spoří maximálně 5 % příjmu
- 20 % dokáže odložit 6–10 %, častěji mladší lidé 27–35 let
- 12 % ukládá až pětinu příjmu, zejména věková skupina 36–53 let
Život „z výplaty na výplatu“ je nejčastější u obyvatel Královéhradeckého kraje, kde to potvrdilo až 30 % dotázaných.
Muži a vysokoškoláci mají větší rezervy
Genderové rozdíly
Podle průzkumu je o 8 % více mužů, kteří si tvoří rezervu, oproti ženám.
Pětina mužů dokáže uložit až 10 % příjmu a každý desátý dokonce více než 20 %.
U žen se naopak častěji objevují jen malé měsíční úložky – téměř 36 % z nich spoří pouze stovky korun.
Zároveň 22 % žen a 16 % mužů uvedlo, že jim peníze vyjdou jen tak tak a nic nepřebývá.
Vzdělání hraje významnou roli
Finanční situace se výrazně liší podle dosaženého vzdělání:
- více než 21 % vysokoškoláků si odkládá přes pětinu příjmu,
- stejnou částku zvládnou spořit pouze 3 % lidí se základním vzděláním.
